Francie po roce 1990

Stručné shrnutí:

Přestože pád komunistických režimů ve východní Evropy se Francie bezprostředně nedotkl, země se začala obávat stále reálnější možnosti sjednocení Německa, které by vychýlilo rovnováhu sil v západní Evropě. Francouzi nakonec od nesmlouvavého postoje byli pod tíhou ústupu Sovětů a jednoznačné podpory sjednocení ze strany USA nuceni upustit, ale vymohli si ústupky, které znamenaly těsnější spojení Francie s Německem formou měnové unie, jež se stala základem pozdější Evropské unie.

Politický vývoj:

Ekonomický vývoj:

Ekonomický vývoj země byl do značné míry ovlivněn nově vznikající měnovou unií. Vysoká nezaměstnanost, štědrý sociální stát a neschopnost prosadit zásadní ekonomické reformy brzdily rozvoj. V roce 1995 vypukla v zemi rozsáhlá generální stávka, která na několik týdnů ochromila veřejný i soukromý sektor, zejména v dopravě. Výrazněji ekonomiku zasáhly i další stávky a demonstrace, z nichž největší a nejdelší byly protesty hnutí tzv. Žlutých vest, probíhající od listopadu 2018 až do poloviny roku 2019.

Sociodemografický vývoj:

Vlivem přistěhovalectví (zejména ze severní Afriky) a vysoké porodnosti v uplynulých 30 letech vzrostl počet obyvatel země o více než 10 milionů. Ve Francii žije početná muslimská komunita. Země je zároveň líhní radikálních islamistů, kteří mají na svědomí řadu rozsáhlých teroristických útoků v zemi, z nichž nejzávažnější byl útok na různých místech Paříže v listopadu 2015, který si vyžádal přes 100 obětí. Téhož roku šokoval svět útok na redakci časopisu Charlie Hebdo s 12 obětmi a v červenci 2016 atentát v Nice, při němž zemřelo 87 lidí.

Zajímavé články:

Žluté vesty, stávkování obecně

Ve Francii se i stávka či demonstrace (většinou) řídí jistým „savoir-vivre“, tedy uměním žít (článek Deníku N o roli demonstrací a stávek ve veřejném životě Francouzů)

Metro, práce, hrob. Francie se bouří proti důchodové reformě (článek Voxpotu o protestech proti důchodové reformě)