Stručné shrnutí:
Přestože pád komunistických režimů ve východní Evropy se Francie bezprostředně nedotkl, země se začala obávat stále reálnější možnosti sjednocení Německa, které by vychýlilo rovnováhu sil v západní Evropě. Francouzi nakonec od nesmlouvavého postoje byli pod tíhou ústupu Sovětů a jednoznačné podpory sjednocení ze strany USA nuceni upustit, ale vymohli si ústupky, které znamenaly těsnější spojení Francie s Německem formou měnové unie, jež se stala základem pozdější Evropské unie.
Politický vývoj:
Ekonomický vývoj:
Ekonomický vývoj země byl do značné míry ovlivněn nově vznikající měnovou unií. Vysoká nezaměstnanost, štědrý sociální stát a neschopnost prosadit zásadní ekonomické reformy brzdily rozvoj. V roce 1995 vypukla v zemi rozsáhlá generální stávka, která na několik týdnů ochromila veřejný i soukromý sektor, zejména v dopravě. Výrazněji ekonomiku zasáhly i další stávky a demonstrace, z nichž největší a nejdelší byly protesty hnutí tzv. Žlutých vest, probíhající od listopadu 2018 až do poloviny roku 2019.
Sociodemografický vývoj:
Vlivem přistěhovalectví (zejména ze severní Afriky) a vysoké porodnosti v uplynulých 30 letech vzrostl počet obyvatel země o více než 10 milionů. Ve Francii žije početná muslimská komunita. Země je zároveň líhní radikálních islamistů, kteří mají na svědomí řadu rozsáhlých teroristických útoků v zemi, z nichž nejzávažnější byl útok na různých místech Paříže v listopadu 2015, který si vyžádal přes 100 obětí. Téhož roku šokoval svět útok na redakci časopisu Charlie Hebdo s 12 obětmi a v červenci 2016 atentát v Nice, při němž zemřelo 87 lidí.
Zajímavé články:
Žluté vesty, stávkování obecně
Ve Francii se i stávka či demonstrace (většinou) řídí jistým „savoir-vivre“, tedy uměním žít (článek Deníku N o roli demonstrací a stávek ve veřejném životě Francouzů)
Metro, práce, hrob. Francie se bouří proti důchodové reformě (článek Voxpotu o protestech proti důchodové reformě)